DŮSLEDKY NADBYTEČNÉHO VYŽADOVÁNÍ SOUHLASU SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Při zpracování osobních údajů je důležité rozlišovat, zda je k takovémuto zpracování zapotřebí souhlas dotčené osoby či nikoliv. V této souvislosti si můžeme položit otázku, co se stane v případě, že budeme vyžadovat souhlas i přesto, že není potřeba. A právě odpovědí na tuto otázku se zabýval Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) ve svém nedávném stanovisku.

Povinnost přiměřenosti způsobu provádění exekuce

Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 855/2014) vyjádřil k zásadě přiměřenosti způsobu provádění exekuce, která patří k základním zásadám, které musí být při exekuci dodržovány. Její porušení je porušením zákona.

Limit pro povinné bezhotovostní platby klesne

Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu České republiky schválily návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, pokud jde o výši limitu pro povinné bezhotovostní platby.

 Dosud platí, že překračuje-li výše platby částku 350.000,- Kč, musí být platba provedena bezhotovostně. Nově dojde ke snížení tohoto limitu, a to na částku 270.000,- Kč.

 Lze očekávat, že výše uvedená novela zákona o omezení plateb v hotovosti nabude účinnosti dne 01.12.2014.

Změna v sankcionování za umožnění výkonu nelegální práce

Dne 9. září 2014 vydal Ústavní soud nález Pl. ÚS 52/13, ve kterém se vyjádřil k § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), dle kterého může být za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce uložena pokuta do 10.000.000,- Kč, nejméně však ve výši 250.000,- Kč.

Odmítnutí pojistného plnění z důvodu uvedení nepravdivých údajů

 Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 9.9.2014, sp. zn. 23 Cdo 1735/2014, zabýval otázkou, zda je pojišťovna oprávněna odmítnout pojistné plnění, pokud pojištěný, jemuž byl odcizen automobil, při sjednávání pojistné smlouvy uvedl nepravdivé údaje týkající se výše kupní ceny pojišťovaného vozidla a skutečnosti, zda vozidlo bylo havarované.

Nové Nařízení o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis)

Evropský parlament a Rada vydaly dne 12.12.2012 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).

Oddlužení podnikajících fyzických osob

Jak jsme Vás již dříve informovali, dne 01.01.2014 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.), která, kromě jiného, umožňuje fyzickým osobám, které v minulosti podnikaly, řešení jejich úpadku formou oddlužení, resp. zahrnout jejich dluhy z podnikání do oddlužení.

Nárok rodičů dětí do 15 let na kratší pracovní dobu

Dne 9. července 2014 vydal Nejvyšší soud rozsudek, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013, ve kterém se kromě jiného vyjádřil k § 241 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Dle tohoto ustanovení mají zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří pečují o dítě mladší než 15 let a další osoby zde uvedené, právo požádat o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět. Jedinou výjimkou je situace, kdy by takovéto úpravě týdenní pracovní doby bránily vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Evropský příkaz k obstavení účtů

 Evropský parlament a Rada dne 15.05.2014 vydali nové nařízení č. 655/2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech. Nařízení se použije od 18.01.2017.

Možnost tzv. souběhu funkcí

Ministerstvo spravedlnosti 11. července 2014 vydalo stanovisko, ve kterém shledává tzv. souběh funkce nepřípustný. K problematice souběhu funkcí zastáváme opačné stanovisko, tedy že tento souběh je možný, a to z následujících důvodů:

 1)

Skutečnost, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a v návaznosti na něj ani zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) výslovně možnost souběhu funkcí neupravují, neznamená, že souběh funkcí je vyloučen. S ohledem na rozsáhlou rekodifikaci soukromého práva je nutné se zaměřit na základní koncepci této soukromoprávní rekodifikace a zásady, na kterých je tato nová úprava vystavěna. Do popředí se dostává ústavně-právní zásada „co není zákonem zakázáno, je dovoleno“, s důrazem na smluvní svobodu soukromoprávních subjektů, která jim umožňuje upravit své právní poměry tak, aby odpovídaly jejich zamýšleným cílům. Souběh funkcí není žádným zákonem zakázán.