Zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, došlo v této oblasti od 1. ledna k řadě změn.

Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) přinesl celou řadu změn v oblasti soukromého práva. Jedním z nejvíce diskutovaných ustanovení je § 441 odst. 2 NOZ, které mimi jiné stanoví, že: “Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.“ Problematická je přitom zejména poslední věta, která ve svém důsledku velmi znesnadňuje konání valných hromad společností se společníky, jež jsou zahraničními osobami, neboť zejména tyto osoby se často nechávají na valných hromadách tuzemských právnických osob zastupovat.

Evropský parlament schválil dne 04.02.2014 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v Evropské unii. Zjednodušení by se mělo týkat dokumentů, které souvisejí například s narozením, úmrtím, jménem, manželstvím, registrovaným partnerstvím, ale i rodičovstvím, adopcí, bydlištěm či nemovitostí.

Do konce roku 2013 byla účinná vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Podle této vyhlášky byla odškodňována nemajetková újma v případě škody na zdraví, kdy příslušný lékař určoval bolestné a ztížení společenského uplatnění na základě bodového ohodnocení stanoveného v této vyhlášce. Vyhláška se vztahovala jak na oblast pracovně právní (na případy pracovních úrazů či nemocí z povolání), tak na oblast občanskoprávní.

Novelou zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, bylo přijato nové znění ustanovení § 42 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“).

Do konce roku 2013 představoval poplatek z prodlení tzv. příslušenství pohledávky, podobně jako například úrok z prodlení. Byl-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, měl věřitel právo od dlužníka požadovat vedle samotného plnění úroky z prodlení, nestanovil-li občanský zákon, že je povinen platit poplatek z prodlení. Poplatek z prodlení byl povinen hradit nájemce bytu, pokud byl v prodlení s úhradou nájemného nebo tzv. služeb.

Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) již o poplatku z prodlení jako příslušenství pohledávky nehovoří. Poplatek z prodlení je nově upraven zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (poskytování „služeb“).