Nové Nařízení o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis)

Evropský parlament a Rada vydaly dne 12.12.2012 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).

Oddlužení podnikajících fyzických osob

Jak jsme Vás již dříve informovali, dne 01.01.2014 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.), která, kromě jiného, umožňuje fyzickým osobám, které v minulosti podnikaly, řešení jejich úpadku formou oddlužení, resp. zahrnout jejich dluhy z podnikání do oddlužení.

Nárok rodičů dětí do 15 let na kratší pracovní dobu

Dne 9. července 2014 vydal Nejvyšší soud rozsudek, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013, ve kterém se kromě jiného vyjádřil k § 241 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Dle tohoto ustanovení mají zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří pečují o dítě mladší než 15 let a další osoby zde uvedené, právo požádat o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět. Jedinou výjimkou je situace, kdy by takovéto úpravě týdenní pracovní doby bránily vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Evropský příkaz k obstavení účtů

 Evropský parlament a Rada dne 15.05.2014 vydali nové nařízení č. 655/2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech. Nařízení se použije od 18.01.2017.

Možnost tzv. souběhu funkcí

Ministerstvo spravedlnosti 11. července 2014 vydalo stanovisko, ve kterém shledává tzv. souběh funkce nepřípustný. K problematice souběhu funkcí zastáváme opačné stanovisko, tedy že tento souběh je možný, a to z následujících důvodů:

 1)

Skutečnost, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a v návaznosti na něj ani zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) výslovně možnost souběhu funkcí neupravují, neznamená, že souběh funkcí je vyloučen. S ohledem na rozsáhlou rekodifikaci soukromého práva je nutné se zaměřit na základní koncepci této soukromoprávní rekodifikace a zásady, na kterých je tato nová úprava vystavěna. Do popředí se dostává ústavně-právní zásada „co není zákonem zakázáno, je dovoleno“, s důrazem na smluvní svobodu soukromoprávních subjektů, která jim umožňuje upravit své právní poměry tak, aby odpovídaly jejich zamýšleným cílům. Souběh funkcí není žádným zákonem zakázán.

Ujednání o změně osoby poplatníka daně z převodu nemovitých věcí

 Jak jsme vás informovali již v lednu letošního roku, na základě ust. § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, schváleného usnesením Poslanecké sněmovny č. 379/2013 Sb., je nově možné si v kupní nebo směnné smlouvě dohodnout, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel vlastnického práva.

Novela advokátního tarifu

 Dnem 01.07.2014 vstoupila v účinnost novela vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Novelou bylo do vyhlášky vloženo zvláštní ustanovení o náhradě nákladů ve věci soudních řízení, které byly zahájeny návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Současně musí být splněna podmínka, že předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Sazba za každý úkon právní služby je pak počítána dle tohoto zvláštního ustanovení. V ustanovení je upravena sazba tak, že z tarifní hodnoty do 10.000,- Kč činí jeden úkon právní služby částku ve výši 200,- Kč, přes 10.000,- Kč částku ve výši 300,- Kč a přes 30.000,- Kč částku ve výši 500,- Kč.

Odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) zásadním způsobem proměnil odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitelů. Nová právní úprava dědictví se použije tehdy, pokud zůstavitel zemřel po 1. lednu 2014.

Podle starého občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) platilo, že dědic odpovídá za zůstavitelovy dluhy pouze do výše ceny nabytého dědictví. Podle nového občanského zákoníku však dědic odpovídá za dluhy zůstavitele v plném rozsahu, tedy případně i celým svým vlastním majetkem.

Ústavní soud se vyjádřil k otázce péče o nezletilé děti po rozvodu manželství rodičů

Dne 26.5.2014 vydal Ústavní soud ČR nález, sp. zn. I. ÚS 2482/13, ve kterém vyjádřil ústavně konformní výklad k institutu střídavé péče dětí po rozvodu manželství rodičů.

Oproti dosavadní praxi svěřování dětí do péče matky se Ústavní soud přiklonil k institutu střídavé péče a zdůraznil jeho význam. Ústavní soud vyslovil názor, že „pokud jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, pokud oba mají o jeho výchovu zájem a pokud oba dbali o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní, svěření dítěte do stří

Exekuce a možnost postihu cestovních náhrad

Nejvyšší soud se zabýval otázkou (rozhodnutí 21 Cdo 3774/2013), zda lze nařídit a provést výkon rozhodnutí (exekuci) „přikázáním jiné peněžité pohledávky“ (dle § 59 odst. 1 písm. b) exekučního řádu či § 312 o.s.ř) postižením cestovních náhrad zaměstnance. Dospěl k závěru, že cestovní náhrady, na které povinnému zaměstnanci vůči zaměstnavateli vznikl nárok, nelze takto postihnout.