Do konce roku 2013 představoval poplatek z prodlení tzv. příslušenství pohledávky, podobně jako například úrok z prodlení. Byl-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, měl věřitel právo od dlužníka požadovat vedle samotného plnění úroky z prodlení, nestanovil-li občanský zákon, že je povinen platit poplatek z prodlení. Poplatek z prodlení byl povinen hradit nájemce bytu, pokud byl v prodlení s úhradou nájemného nebo tzv. služeb.

Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) již o poplatku z prodlení jako příslušenství pohledávky nehovoří. Poplatek z prodlení je nově upraven zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (poskytování „služeb“).

Novelou č. 293/2013 Sb. dochází s účinností od 1.1.2014 mimo jiné ke změně věcné příslušnosti u sporů v obchodních věcech, v nichž uplatněný nárok na peněžité plnění převyšuje částku 100.000,- Kč. Tyto spory řešil do 31.12.2013 v prvním stupni krajský soud.

Zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „zákonné opatření“), byl s účinností k 1. 1. 2014 zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 357/1992 Sb“.). Daň z převodu nemovitostí je nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí a to pro případy, kdy ke změně vlastnického práva k nemovité věci dojde po účinnosti zákonného opatření, tj. od 1.1.2014.