Zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek bez zatížení samotných jednotek

Zákon o vlastnictví bytů vytváří úzké sepjetí mezi vlastnictvím jednotky, spoluvlastnictví společných částí budovy, ve které se jednotka nachází a spoluvlastnictví pozemku, na kterém je budova umístěna (je-li vlastník budovy i vlastníkem pozemku). Při zápisu věcného břemene užívání pozemku v praxi dochází k tomu, že katastrální úřady podmiňují vklad věcného břemeno k tíži pozemku současně omezením vlastnického práva k jednotce. Zdůvodňují to právě nerozlučným sepjetím spoluvlastnictví společných částí budovy, pozemku a vlastnictvím jednotky. 

Takový postup však vyvrátil rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2631/2011 ze dne 15. prosince 2011, který stanovil, že pevné sepjetí vlastnictví jednotky a spoluvlastnictví společných částí budovy a pozemku se týká pouze institutů, jejichž možným právním následkem by mohl být přechod nebo převod samotného spoluvlastnického podílu na pozemku. Jde tedy o například zástavní právo, zajišťovací převod práva či právo předkupní. Realizace práva odpovídajícího věcnému břemeni ale není nikdy spjata s převodem nebo přechodem zatíženého pozemku. Věcné břemeno spjaté s pozemkem má být tedy zapsáno pouze k tíži pozemku, ne k tíži jednotky. Dalším důvodem je i fakt, že věcné břemeno k tíži pozemku jako např. věcné břemeno vstupu na pozemek či parkování na jednotce vykonat nelze. Katastrální úřady by tedy věcné břemeno k pozemku měly zapisovat zásadně pouze k tíži pozemku a nevyžadovat zapsání tohoto věcného břemene současně i k tíži jednotky.