Do konce roku 2013 představoval poplatek z prodlení tzv. příslušenství pohledávky, podobně jako například úrok z prodlení. Byl-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, měl věřitel právo od dlužníka požadovat vedle samotného plnění úroky z prodlení, nestanovil-li občanský zákon, že je povinen platit poplatek z prodlení. Poplatek z prodlení byl povinen hradit nájemce bytu, pokud byl v prodlení s úhradou nájemného nebo tzv. služeb.

Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) již o poplatku z prodlení jako příslušenství pohledávky nehovoří. Poplatek z prodlení je nově upraven zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (poskytování „služeb“).

Poplatek z prodlení je nově povinen hradit nejen nájemce – příjemce služeb, nýbrž i pronajímatel – poskytovatel služeb (při prodlení s vracením přeplatku vyplývajícího z vyúčtování). Poplatek z prodlení se vztahuje jak na byty, tak i na nebytové prostory v domě s byty, nicméně je možné jej uplatnit pouze na prodlení s úhradou plnění spojených s užíváním bytu či nebytového prostoru (s úhradou „služeb“), nikoliv na prodlení s úhradou nájemného. Shodně jako v dosavadní úpravě musí dojít k prodlení s peněžitým plněním, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti.

Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení.