Do konce roku 2013 byla účinná vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Podle této vyhlášky byla odškodňována nemajetková újma v případě škody na zdraví, kdy příslušný lékař určoval bolestné a ztížení společenského uplatnění na základě bodového ohodnocení stanoveného v této vyhlášce. Vyhláška se vztahovala jak na oblast pracovně právní (na případy pracovních úrazů či nemocí z povolání), tak na oblast občanskoprávní.

Vyhláška byla zrušena novým občanským zákoníkem (zákonem č. 89/2012 Sb.). Od 1.1.2014 žádný právní přepis neupravuje, jak určovat výši bolestného a ztížení společenského uplatnění v případě nemajetkové újmy v občanskoprávní rovině. V případě pracovních úrazů a nemocí z povolání je však situace odlišná, a to s ohledem na ustanovení § 394 odst. 2 zákoníku práce. Toto ustanovení (které nebylo účinností nového občanského zákoníku dotčeno) stanovuje, že „do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. …“ Tento postup by potvrzen i ve společném stanovisku Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví ze dne 28.1.2014. Současně je však nutné upozornit, že s tímto postupem někteří odborníci nesouhlasí. Odlišný postup pro odškodňování nemajetkové újmy pro oblast pracovního a občanského práva shledávají protiústavní.