Jak stanoví ustanovení § 433 an. Občanského zákoníku, je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, osobě za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Za klenoty, peníze a jiné cennosti odpovídá jen do výše 5.000,- Kč.

Nejvyšší soud nově určil, co je věcí obvykle odloženou a co je cenností. Co je věcí obvyklou, vyplývá např. i z povahy zařízení. Automobil zaparkovaný u hotelu lze považovat za věc odloženou v souvislosti s využitím odlehlého zařízení, a to na místě k tomu určeném či alespoň obvyklém. Provozovatel hotelu tedy za ztrátu vozu odpovídá, ovšem pouze do výše dané zákonným limitem 5.000,- Kč. Jako pojem jiná cennost je totiž třeba považovat takové drahocenné předměty, které svou cenou výrazně přesahují hodnotu běžných věcí obvykle odkládaných. Za jinou cennost v tomto smyslu lze proto považovat i osobní motorové vozidlo vyšší ceny.