Závaznost územního rozhodnutí i pro nového vlastníka pozemku

Územní rozhodnutí je dle ustanovení § 77 odst. 1 stavebního zákona rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území, o dělení nebo scelování pozemků či o ochranném pásmu.

V případě, že kupující nabyl pozemek po té, co k němu bylo vydáno územní rozhodnutí ve prospěch předchozího vlastníka pozemku, je toto územní rozhodnutí závazné i pro nového vlastníka. Žádá-li tedy nový vlastník např. o vydání stavebního povolení, stavební úřad by neměl zkoumat, komu bylo územní rozhodnutí vydáno, ale zda žádost o stavební povolení je v souladu s vydaným územním rozhodnutím. V praxi se tak však ne vždy děje, neboť stavební úřady argumentují ustanovením § 67 odst. 1 správního řádu, že rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. V této souvislosti stavební úřad buď požaduje doložení dohody mezi novým vlastníkem a původním žadatelem či dokonce, aby nový vlastník požádal o vydání „vlastního“ územního rozhodnutí.

Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 73/2011 – 316, ze dne 15. 2. 2012 je územní rozhodnutí vázáno k pozemku, jehož se týká (tzv. správní akt in rem), a spolu s převodem vlastnického práva k pozemku přechází na jeho nabyvatele. Žádost stavebního úřadu o doložení dohody nebo výzva k opětovnému podání žádosti o vydání územního rozhodnutí je v tomto případě naprosto neopodstatněná.