Započtení nejisté a neurčité pohledávky

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn.: 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1.10.2018 částečně vyřešil hojně diskutovanou otázku, co se rozumí pod pojmem „nejisté a neurčité pohledávky“.

S odkazem na §1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník nám v souvislosti se započtením nejisté a neurčité pohledávky vyplývá, že takováto pohledávka není způsobilá jednostranného započtení a má zejména ochránit věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce nebylo zbytečně zdržováno složitým prokazováním protipohledávek žalovaného. Je-li tedy zřejmé a očekávatelné, že by prokazování existence pohledávky, kterou protistrana vůči žalobci vznesla v souladu s §98 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, nepřiměřeně dlouho prodlužovalo řízení o původní pohledávce, není možné takovou pohledávku započíst. Dále Nejvyšší soud podotýká, že by předmětné ustanovení §1987 Občanského zákoníku neměl představovat nástroj soudu k tomu, aby se vyhnul dokazování a rozhodování o započtené pohledávce.

Dle názoru Nejvyššího soudu se za nejistou a neurčitou pohledávku považuje taková pohledávka, jestliže pochybnost o její existenci vyvolává spornost právní kvalifikace, nikoliv zjišťování skutkových okolností vzniku pohledávky.