Zákon o náhradním výživném

Dne 1. 7. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 588/2020 Sb., zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě.

Účelem tohoto zákona je pomoc rodičům samoživitelům a jejich nezaopatřeným dětem, kterým se od osoby druhého rodiče, resp. od osoby, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost nedostává stanovené výše výživného. Náhradní výživné je sociální dávkou, kterou poskytuje stát. Výše náhradního výživného je však omezena, a to na maximální částku ve výši 3.000,- Kč měsíčně. Obecně ale určení výše náhradního výživného bude záviset na více faktorech.

Nárok na tuto dávku budou mít všechny nezaopatřené děti, které mají trvalý pobyt na území ČR a povinný rodič jim neplní vyživovací povinnost. Nezaopatřeným dítětem jsou myšleny všechny děti do skončení povinné školní docházky a dále děti, které se soustavně připravují na budoucí povolání, a to do věku maximálně 26 let. Výjimku z předchozí věty tvoří děti, které se kvůli nemoci nemohou soustavně připravovat na budoucí povolání nebo nemohou být v důsledku nemoci výdělečně činné.  

Pro nárok na náhradní výživné je potřeba, aby proti povinnému rodiči bylo vedeno exekuční řízení. Nebude tak postačovat pouze vykonatelný rozsudek.

Příslušným orgánem k rozhodování o náhradním výživném je Úřad práce České republiky. Řízení o náhradním výživném se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, ke které je podstatné dodat exekuční titul na povinného rodiče. Poskytnuté částky náhradního výživného poté stát bude vymáhat po povinném rodiči.

Zákon o náhradním výživném znatelně pomůže dětem ze sociálně slabších rodin, které mají problémy s vymáháním výživného po povinném rodiči. Bude to znamenat určité administrativní i finanční zatížení na straně státu, byť dávka bude poskytována po omezenou dobu (maximálně 24 výplat). Riziko poměrně nízké návratnosti takto poskytnutých finančních prostředků je značné; ostatně o tom svědčí i dostupné zkušenosti některých evropských států.