Výpověď nájmu bytu

Pronajímatel bytu dal nájemci výpověď z nájmu podle §2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/2012 Sb. Občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“), z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, které spočívalo v tom, že nájemce v bytě nebydlí a přenechal jej bez souhlasu pronajímatele do podnájmu dalším osobám a tito podnájemci současně negativně rušili ostatní obyvatele domu.

Nájemce se soudně domáhal určení, že je tato výpověď z nájmu neoprávněná a neplatná z důvodu neúplného poučení dle §2286 odst. 2 Občanského zákoníku.

Nejvyšším soudem České republiky bylo konstatováno, že ze znění §2286 odst. 2 Občanského zákoníku sice plyne, že by nájemce měl být poučen o svém právu vznést proti výpovědi námitky, nicméně podání (či nepodání) námitek nájemcem nemá žádné právní následky a ani nejsou podmínkou pro uplatnění žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Proto Nejvyšší soud uzavřel, že neobsahuje-li výpověď z nájmu bytu poučení nájemce o jeho právu vznést proti ní námitky, není výpověď z tohoto důvodu neplatná. Nezhoršuje ani tak postavení nájemce, jehož obrana proti výpovědi je dostatečně zajištěna právem výpověď soudně přezkoumat.