06.06.2022
České pracovní právo navzdory obecným trendům doposud odolávalo praxi elektronického právního jednání. To se týká zásadních pracovněprávních dokumentů; zejména tedy těch, které vedou ke vzniku, změně či skončení pracovněprávních vztahů. Důvody spočívají především v ochranné funkci pracovního práva vůči zaměstnancům a zároveň tu je přísná regulace týkající se doručování důležitých pracovněprávních písemností. Na druhou stranu je oprávněné očekávat, že právní ochrana v zákoníku práce nebude kontraproduktivní pro obě strany, jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.
Dne 27. dubna 2022 vydal Nejvyšší soud rozsudek (sp. zn. 21 Cdo 2061/2021) řešící otázku, zda lze uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jednajícími na dálku, pokud k tomu nedošlo v souladu s podmínkami doručování dokumentů upravenými v zákoníku práce; tj. při elektronickém (prostým e-mailem) doručování dokumentů obsahujících nabídku a následně její přijetí.
Nejvyšší soud dospěl k několika důležitým závěrům:
- V zákoníku práce chybí komplexní úprava právního jednání, a proto je pro uzavírání pracovněprávních smluv a dohod třeba používat pravidla obsažená v občanském zákoníku.
- Ačkoliv porušení zvláštní úpravy doručování v zákoníku práce má za následek nicotné (neexistující) právní jednání, neznamená to, že by dvoustranné právní úkony nemohly vzniknout / nastat jiným zákonem předpokládaným způsobem. Zvláštní úprava doručování v pracovněprávních vztazích není podstatná pro posouzení předpokladů vzniku dvoustranného právního jednání (smlouvy/dohody).
Na závěr je důležité zdůraznit, že rozhodnutí soudu „negeneruje“ úplný souhlas s elektronickými právními úkony v pracovním právu. Nicméně toto rozhodnutí je krokem vpřed, který ukazuje důležitý směr do budoucna.
