Soudní poplatek je vždy účelně vynaloženým nákladem soudního řízení

Podle ustanovení § 142 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) platí, že účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva (účelně vynaložené náklady). Tyto náklady zahrnují mimo jiné i soudní poplatek.

Ústavní soud se ve svém nedávném rozhodnutí ze 26.08.2014, sp. zn. II. ÚS 405/14, zabýval situací, kdy soud nepřiznal České televizi náhradu nákladů řízení (a tedy ani náhradu soudního poplatku), s poukazem na to, že tyto náklady nebyly účelně vynaložené, protože Česká televize byla v řízení zastoupena advokátem, což soud shledal nedůvodným, neboť Česká televize by s ohledem na množství pohledávek, které vymáhá, měla disponovat dostatečným právním aparátem, aby si soudní vymáhání pohledávek mohla zajistit sama.

Podle právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného ve výše uvedeném rozhodnutí však povinnost žalobce zaplatit soudní poplatek plyne ze zákona a z tohoto důvodu je soudní poplatek vždy třeba považovat za účelně vynaložený náklad.