Rozdělení spoluvlastnictví

Žalobce se vůči žalovanému domáhal vypořádání spoluvlastnictví na pozemku, jehož součástí byl rodinný dům. Každý z účastníků vlastnil spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny. Spoluvlastnictví se dle zákonné dikce vypořádá buď rozdělením věci, prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, či převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu.

Soud prvního stupně podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem zrušil a nařídil jejich prodej ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen dle velikosti jejich podílu. Odvolací soud rozsudek prvního stupně potvrdil. Své rozhodnutí odvolací soud založil zejména na dvou důvodech vylučující rozdělení domu na jednotky, a to nákladnost dělení a sporné vztahy účastníků (žalobce odmítal s žalovaným obývat stejný dům).

Proti rozsudku odvolacího soudu bylo žalovaným podáno dovolání. Protože žalovaný ve svém dovolání napadal pouze jeden z výše zmíněných důvodů odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítl. Pro případnou úspěšnost svého dovolání by žalovaný musel totiž relevantně napadnout a zpochybnit oba důvody. I přes odmítnuté dovolání Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí 22 Cdo 879/2019 konstatoval, že je soud povinen se zabývat před samotným vypořádání spoluvlastnictví rozdělením skutečností, jestli jsou spoluvlastníci ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Pokud by totiž nebyli, musela by být stavba považována jako nedělitelná. Současně mohou být vzájemné vztahy podílových spoluvlastníků okolnost vylučující rozdělení domu na bytové jednotky.