Prohlášení vlastníka vs. stavební povolení

Vlastnické právo k jednotkám se do katastru nemovitostí zapisuje na základě tzv. prohlášení vlastníka, což je dokument tvořený vlastníkem nemovitosti, který neprochází kontrolou stavebních úřadů. Může se proto stát, že to, co uvede vlastník v prohlášení, nemusí odpovídat stavebnímu povolení, resp. kolaudaci.

Nejvyšší soud řešil v nedávné době otázku, zda je možné převést vlastnické právo k jednotce, která je zapsaná v katastru nemovitostí na základě prohlášení vlastníka, které neodpovídá stavebnímu povolení (jednotka byla dle prohlášení vlastníka podstatně větší, než jak byla vymezena ve stavebním povolení). Jedná se konkrétně o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. 26 Cdo 1184/2016.

Soud ve svém rozhodnutí vyšel ze své dřívější praxe, v níž řešil otázku rozporu prohlášení vlastníka s kolaudačním souhlasem. Tuto otázku vyřešil tak, že rozpor není platnosti prohlášení vlastníka na překážku. Tím spíše proto nemůže vést k závěru o neplatnosti prohlášení rozpor vymezení jednotky v prohlášení vlastníka se stavebním povolením, podle něhož má být jednotka zrekonstruována, vystavěna, apod. I takovouto jednotku lze tedy bez dalšího (jako rozestavěnou) převést.