Nejvyšší správní soud se vyjádřil k otázce vyslání zaměstnance – cizince ze země mimo EU s platným povolením k zaměstnání na pracovní cesty a k nutnosti získat pro takovou cestu povolení (rozhodnutí 1 As 67/2013 ze dne 22.8.2013).

V soudem posuzovaném případě měl zaměstnanec platné povolení k zaměstnání v České republice, s místem jeho výkonu v Praze, přičemž byl zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu do jiného města. Dle správního orgánu, který práci zaměstnance kontroloval, však zaměstnavatel nesměl zaměstnance takto vyslat, aniž by mu bylo vydáno povolení k práci pro oblast, do které byl vyslán.

Soud dospěl k závěru, že zákon o zaměstnanosti (ani jiná právní norma) počínaje rokem 2009 nereguluje časově omezené vyslání zaměstnance mimo místo výkonu práce uvedené v povolení k zaměstnání. Není proto třeba, aby zaměstnanec žádal za tímto účelem o nové povolení k zaměstnání a cizozemský zaměstnanec a jeho zaměstnavatel se mohou na pracovní cestě dle své vůle dohodnout.