Pohled Ústavního soudu na souběh funkcí zaměstnance a člena statutárního orgánu

Ústavní soud České republiky vydal v nedávné době rozhodnutí (nález Ústavního soudu ze dne 13.09.2016, sp. zn. I. ÚS 190/15), ve kterém se vyjádřil k otázce přípustnosti/nepřípustnosti souběhu funkcí, resp.  zda může člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonávat činnost, která přísluší statutárnímu orgánu, v pracovněprávním vztahu.

Od účinnosti nového občanského zákoníku patří tato otázka k často diskutovanému tématu. Obecné soudy včetně Nejvyššího soudu České republiky zastávají názor, že tzv. souběh funkcí není přípustný. Výše uvedený nález Ústavního soudu však přináší nový pohled na tuto problematiku.

Dle názoru Ústavního soudu se s pracovněprávní argumentací obecných soudů nelze ztotožnit, neboť výklad zákoníku práce nebrání tomu, aby obchodní společnost a její člen statutárního orgánu podřídili svůj právní vztah zákoníku práce. Pokud jde o obchodněprávní odůvodnění, to shledal Ústavní soud za zcela nedostatečné, vyžadující „dopracování“.

Podle Ústavního soudu je tak nyní na obecných soudech, aby v následujícím řízení, pokud hodlají setrvat na svém dosavadním právním názoru, předložili dostatečně pádné argumenty ve prospěch svého právního názoru.