Client first.

Nárok rodičů dětí do 15 let na kratší pracovní dobu

02.09.2014

Dne 9. července 2014 vydal Nejvyšší soud rozsudek, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013, ve kterém se kromě jiného vyjádřil k § 241 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Dle tohoto ustanovení mají zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří pečují o dítě mladší než 15 let a další osoby zde uvedené, právo požádat o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět. Jedinou výjimkou je situace, kdy by takovéto úpravě týdenní pracovní doby bránily vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Pro závěr, zda se jedná o vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je především rozhodující vyhodnocení, jaký zásah do provozu zaměstnavatele by mělo zkrácení pracovní doby či jiná vhodná úprava stanovené týdenní pracovní doby v porovnání se stavem, kdy by zaměstnankyně pracovala po stanovenou týdenní pracovní dobu. Přitom za důvod pro odepření žádosti nelze považovat jakékoli provozní problémy, které by vyhověním žádosti zaměstnavateli mohly vzniknout, ale pouze případy, kdy by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele. Některé provozní problémy lze řešit například přijetím dalšího zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek nebo dohodu o pracovní činnosti v rozsahu, ve kterém by zaměstnanec měl pracovní dobu zkrácenou.

Pro rozhodnutí, zda jsou na straně zaměstnavatele dány vážné provozní důvody, je rozhodný stav v době, kdy dochází k posuzování opodstatněnosti žádosti (zrušení povolení) o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Je také důležité, aby byl zaměstnavatel schopen tyto vážné provozní důvody v případě sporu před soudem prokázat.