Forma smlouvy o převodu podílu v s.r.o.

Na rozdíl od § 115 odst. 3 zrušeného obchodního zákoníku nová soukromoprávní úprava neobsahuje explicitní úpravu formy smlouvy o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným.

Zákon o obchodních korporacích pouze ve svém § 209 odst. 2 říká, že „převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy.“ Vyvstává však otázka, zda je třeba písemné formy a hlavně úředně ověřeného podpisu i u těch vyhotoveních smlouvy, která jsou podávána na obchodní rejstřík, resp. těch, která si strany nechávají pro sebe.

Odpověď zní, že stejně jako v minulosti i podle nové soukromoprávní úpravy je písemná forma s úředním ověřením podpisů podmínkou samotné platnosti smlouvy, a tudíž je třeba vždy všechna vyhotovení smlouvy opatřit úředně ověřeným podpisem. K tomuto závěru dospěla judikatura Nejvyššího soudu, a to extenzívním výkladem § 209 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. Např. ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2016, sp. zn. Cpjn 204/2015, se praví: „Zákon o obchodních korporacích přitom klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.). Jakkoliv tak činí v souvislosti s účinností smlouvy vůči společnosti, lze dovodit, že jde o požadavek na formu smlouvy jako takové; opačný výklad, podle kterého se forma smlouvy o převodu podílu může lišit v závislosti na tom, zda má mít účinky vůči společnosti či nikoliv, považuje Nejvyšší soud z hlediska právní jistoty za neudržitelný (k obdobnému závěru dospěl i Vrchní soud v Olomouci ve výše citovaném usnesení ze dne 5. května 2015, sp. zn. 8 Cmo 114/2015).“