Client first.

Doručování písemností zaměstnancům

10.11.2015

Písemnosti, které zaměstnavatel doručuje zaměstnanci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, je zaměstnavatel povinen zasílat na „poslední adresu zaměstnance, která je mu známa“.

S ohledem na skutečnost, že zákoník práce nestanoví, co se rozumí „poslední adresou zaměstnance, která je zaměstnavateli známa“, zabýval se touto problematikou Nejvyšší soud České republiky, a to ve svém rozhodnutí ze dne 23.06.2015, sp. zn. 21 Cdo 3663/2014.

Informace o zaměstnancově adrese mohou vypovídat nejen o místě, kde se zaměstnanec zdržuje po delší dobu, ale také o místě, kde se zaměstnanec zdržuje jen dočasně (přechodně), například po dobu dovolené, dočasné pracovní neschopnosti apod. Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky je po dobu aktuálnosti „dočasné adresy“ zaměstnavatel, který se o této „dočasné adrese“ dozvěděl, povinen doručovat své písemnosti jen na tuto „dočasnou adresu“ a doručení na jinou adresu je neúčinné (i kdyby se na ní zaměstnanec jinak zdržoval).

Pokud jde o způsob, kterým se zaměstnavatel o adrese zaměstnance dozvěděl, není zde významné, zda mu ji sdělil zaměstnanec sám nebo se ji dozvěděl od jiných zaměstnanců, od orgánů veřejné moci apod. Získá-li zaměstnavatel postupně více informací o zaměstnancově adrese, je povinen mu doručovat na tu z více adres, o které se dozvěděl „naposledy“, a tedy na jemu známou „poslední adresu zaměstnance“.