Alkohol na pracovišti a výpověď z pracovního poměru

Nejvyšší soud ČR se ve svém rozhodnutí z prosince 2016 zabýval otázkou, zda vstup zaměstnance pod vlivem alkoholického nápoje na pracoviště vždy (bez dalšího) znamená porušení povinností takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinností ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce.

V souladu s ustanovením § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce nesmí zaměstnanec vstupovat pod vlivem alkoholických nápojů na pracoviště zaměstnavatele.

Dle názoru Nejvyššího soudu nelze ale při posouzení intenzity tohoto porušení právních povinností vycházet pouze ze zásady tzv. „nulové tolerance k alkoholu“. Naopak posouzení intenzity vždy závisí na konkrétních okolnostech daného případu, tj. je zapotřebí hodnotit nejen pozitivní zjištění samo o sobě, ale i hodnoty, které byly zjištěny (hodnota blížící se hladině 0,2 ‰ je považována za neprůkaznou s ohledem na možnou laboratorní chybu, resp. tzv. fyziologickou hladinu), osobu zaměstnance a jeho dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů, jeho pracovní zařazení apod.